Intersekcionalita

K definování pojmu intersekcionalita jsme přeložili úryvek z feministického protokolu organizace La Escocesa, v němž se zabýváme genderově podmíněným násilím, diskriminací a konflikty souvisejícími s genderem. Text napsala Genera, asociace, která hájí sexuální a genderové svobody a práva a zaměřuje se na feministické poradenství.

Pojem intersekcionalita zavedla Kimberlé Crenshaw v roce 1989. Umožňuje nám analyzovat, jak se projevy strukturálního útlaku protínají v daném sociálním kontextu. Jeho cílem je nabídnout celistvější pohled, než kdyby se analýza zaměřovala jen na jednotlivá oddělená témata (například pouze na gender jako osu vysvětlující všechno). Současně slouží k porozumění různým formám mocenské dominance. Intersekcionalita nám tak poskytuje perspektivu, která nám umožňuje pochopit, jak vznikají nové sociální kategorie a jak se různé formy nerovností nebo sociálního znevýhodnění protínají a ovlivňují. Tím nám odhaluje, kde se nachází různí sociální aktéři v mocenských vztazích v konkrétních společensko-historických kontextech a jak různé mají pohledy na různá společenská témata.

Intersekcionalita nám také pomáhá pochopit, jak rozdíly ovlivňují postupné vyloučení nebo naopak inkluzi a jak se asymetricky uplatňují prostřednictvím systémů jako patriarchát, homofobie, transfobie, třídní diskriminace, rasismus nebo ableismus.

Co intersekcionalita obnáší a jak s ní můžeme pracovat v institucionálním nebo kolektivním prostředí?

Berte v potaz, které osy dominance se projevují jako relevantní v případech násilí nebo obtěžování. Nejde ani tak o to u lidí definovat intersekcionalitu, ale spíše věnovat pozornost tomu, jak daný případ ovlivňují různé strukturální faktory, například sexismus, třídní diskriminace, rasismus nebo občanství (původ i aktuální úřední status) a další.
Chápejte a řešte zranitelnost tím, že se zaměříte nejen na člověka, ale zejména na struktury, které formují specifické formy zranitelnosti, ať jde o gender, rasu, sexualitu nebo zdraví, a na jejich vztah se zbytkem mocenských struktur.
Uvědomujte si, že nabídky intervencí a služeb i chápání násilí a zotavení z jeho následků jsou sociálně a materiálně formované a často reagují na situace podle potřeb těch žen, jejichž situace je vnímaná jako „normální“ (což často znamená nejprivilegovanější).
Věnujte zvláštní pozornost přístupnosti vašich služeb, zkoumejte materiální i symbolické bariéry a přemýšlejte, co je třeba udělat pro oslovení potřeb těch nejohroženějších.
Vnímejte potřebu analyzovat násilí v intersekcionálním rámci, zejména ve vztahu k ekonomickým podmínkám, bydlení a formální situaci těch, kdo zažívají násilí.
Ujistěte se, že si všímáte všech faktorů, které mohou ovlivňovat péči o danou osobu (například jestli se ve veřejných službách nesetkávají se znevýhodněním kvůli předsudkům, jestli nezažívají strach z policie kvůli svému migračnímu statusu a podobně).
Když se zaměřujete na konkrétní osobu, berte v úvahu, jak mohou intervenční strategie reprodukovat existující mocenské vztahy. Musíme rozvíjet nástroje, které nevycházejí ze škodlivých vzorců systémového násilí – je třeba vytvářet prostor pro aktivní zapojení a zmocnění.

Feministický protokol má sloužit jako nástroj transformace a společenské změny nejen ve vztahu ke konkrétním situacím, které se mohou odehrát v organizaci La Escocesa, ale také pro všechny ostatní, kdo působí v kultuře a prosazují myšlenky feminismu a transformativní spravedlnosti. Tento přístup na jedné straně umožňuje, aby se kterákoliv osoba, jíž se násilí dotklo, dostala k potřebným opatřením, a na druhé straně umožňuje hájit principy, které pokládáme za nanejvýš etické a přínosné pro individuální péči i společenskou a komunitní proměnu.