Globální většina

Výraz „menšina“ často naznačuje určitou podřízenost nebo menší významnost, posiluje stigmatizaci nebo stereotypy zakořeněné hluboko v koloniálním odkazu. Naproti tomu pojem „globální většina“ bere na vědomí, že lidé afrického, asijského, latinskoamerického a domorodého původu tvoří většinu světové populace. Tento posun v terminologii zpochybňuje eurocentrické pojetí, který z těchto skupin dělá menšiny navzdory jejich početnímu i kulturnímu významu. Také poukazuje na to, jak koloniální rámce historicky smazávaly a nesprávně používaly nezápadní epistemologie, a tak posilovaly systémový útlak.

Tento termín vyzývá k zaujetí dekoloniální perspektivy, aby bylo možné odbourat koloniální struktury, které bývají v kulturních institucích zaryté, a zamyslet se, jak může umění sloužit coby nástroj vzdoru a nápravy.

Tento termín se objevil během akce v instituci La Escocesa v programu Trenza. Trenza (česky „cop“) je mediační program, který navrhl kolektiv Lumbre v rámci Art Space Unlimited s cílem vytvořit otevřenou výzvu, aby se La Escocesa stala domovem komunit, které se do ní dosud nezapojovaly.

Trenza se zaměřuje na lidi v migraci pocházející z globálního Jihu, kteří se angažují v produkci a tvorbě umění a kultuře, ale kvůli strukturálním nerovnostem zatím ve městě nejsou součástí kruhů věnujících se současnému umění. Tento mediační program je strukturován skrze rozvíjení nástrojů a setkání, která jsou částečně otevřená veřejnosti a částečně vyhrazená pro specifické skupiny.

Migrace je proces vytržení z kořenů, a to nejen z teritoriálního a psychického hlediska, ale i po profesionální stránce. Po příjezdu do „hostitelské země“ dostávají prioritu otázky ekonomického přežití a administrativní byrokracie spojená s imigračními dokumenty. Obvykle nějakou dobu trvá, než se vybudují emoční a podpůrné sítě, a proto se mnohdy profesní dráhy započaté v zemi původu musí pozastavit. Práce v oblasti umění bývá obzvlášť komplikovaná, protože každé místo má svou vnitřní dynamiku a jazyk, které se po přestěhování nemusí obejít bez překladu a mohou být značně frustrující.

Tento mediační projekt vychází právě z reality, která umělectvo v migraci vyřazuje z tradičních kategorií začínajících, mladých a zkušenějších. Migrace redefinuje uměleckou trajektorii a profesní dráhu neměří běžnými standardy, nýbrž prostřednictvím sdílené zkušenosti přesunu z globálního Jihu na evropské území.

K jednomu z klíčových momentů v projektu došlo, když se kolektiv Lumbre podělil o svůj náhled na pojem „menšina“ a poukázal na to, jak je toto slovo zatížené kolonialismem. Naproti tomu koncept „globální většiny“ posouvá zaměření ke kritické perspektivě.

Přijetí pojmu globální většina v kulturních a uměleckých kruzích není pouze otázkou jazyka: jde o posun v tom, jak interagujeme s komunitami a jak uměleckou mediací nabouráváme koloniální odkaz. V Trenze tento přístup znamenal přehodnocení institucionální praxe, která rozmanitost tokenizuje, místo aby pečovala o skutečné spolutvoření. Tím se také odhaluje, jak mnohé postupy v oblasti kultury dál nesou svůj podíl viny na koloniálních rámcích moci.

Když do středu pozornosti umístíme perspektivu globální většiny, projekty jako Trenza se mohou postavit proti strukturám, které marginalizují některé skupiny, a místo nich mohou nabídnout vzory spravedlivější a smysluplnější kulturní práce. Dekoloniální přístup nejen mění terminologii, ale také narušuje koloniální pohled a připravuje prostor pro nové narativy a transformativní praxi, které se posouvají od symbolické inkluze ke skutečnému přerozdělení moci a zdrojů.